Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 2086 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Jak se dělá etnická čistka? Zeptejte se KFOR! Email

(Příběh kosovské vesnice Novake)

Vesnice Novake  leží v jižní Metohiji a spadá do okresu Prizren. Před válkou zde žilo 476 srbských obyvatel. S Albánci z okolních vesnic, kteří jsou katolíci, vždy vycházeli dobře a to i době, kdy UČK unášela a vraždila Srby. Podle Vojensko-technické dohody z Kumanova (9. červen 1999), která ukončila agresi NATO, se musela jugoslávská armáda a srbská policie z Kosova stáhnout. Po stažení těchto sil obyvatelé Novak zůstali úplně bez ochrany. Spoléhali se na to, že v období bojů v letech 1998-99 nikomu neubližovali. Poté, co Srbové začali být na celém Kosovu napadáni, se obyvatelé Novak 15. června uchýlili do sousedních vesnic Špinadija (obývané albánskými katolíky) a Smač (obývané albánskými katolíky a Srby). Zde strávili dva dny a dvě noci, než na místo dorazili vojáci německého KFORu za doprovodu třech členů UČK. Německý KFOR Srby nejprve odzbrojil a poté jim nařídil okamžitý odchod do Srbska, prý z důvodů jejich bezpečnosti. KFOR zorganizoval obrněný konvoj s jedním tankem vepředu a s druhým na konci a všichni Srbové, společně se Srby ze Smače, byli eskortováni za hranice Kosova do centrálního Srbska, kde byli ponecháni svému osudu.

NATO garantovalo zachování multietnické společnosti na Kosovu, to byl také jeden z důvodů „humanitárního bombardování.“ Jenomže místo toho, aby německý KFOR poskytl místním Srbům ochranu, tak fakticky dokončil etnickou čistku, o kterou usilovala teroristická UČK. Opuštěná vesnice Novake zůstala zcela nechráněná. Stala se tak snadnou kořistí rabujících band, Albánců ze sousedních muslimských vesnic a z nedalekého Prizrenu, přišli také Albánci z Albánie a z Makedonie. Co nepobrali, to zničili a 22. června celou vesnici vypálili. Zničeno bylo všech 105 domů, včetně ovocných sadů a obecního lesa. Kromě toho bylo v Novakách zdevastováno 1368 hektarů vinic a dalších 7 až 8 tisíc hektarů bylo zničeno v oblasti od Novak po Prizren. Pro muslimské Albánce měly vinice jen cenu palivového dříví. Každá vinná hlava byla u země uříznuta. Na vinicích zůstaly jen betonové sloupky pro vodící dráty a pokud byly ze železa, skončily ve šrotu. Vážně poškozen byl také pravoslavný kostel sv. Kosmy a Damiána ze 14. století, stojící na kopci nad vesnicí. Přilehlý srbský hřbitov byl zničen úplně. Kostel měl dříve dva zvony, ten větší zmizel. Údajně byl prodán v Itálii na inzerát; prodávající byl Albánec.

          Příznivé podmínky pro návrat srbských uprchlíků do Novak nastaly v červnu 2002, kdy se UNHCR a UNMIK dohodl se zástupci okolních vesnic na návratu Srbů. Před tím však bylo nutné postavit pro utečence nové domy a vybudovat zničenou infrastrukturu. Vypracování projektu rekonstrukce vesnice se ujala německá nevládní organizace ASB (Arbeiter-Samariter-Bund) v čele s manažerem projektu Billem Foxtonem. Projekt zahrnoval výstavbu 61 domů, rekonstrukci školy a vybudování rozvodů vody a elektrických sítí. Výstavbu financovala EAR (European Agency for Reconstruction) částkou 560 000 eur, dalších 100 000 eur poskytla norská vláda na vybavení školy a systém zásobování vodou. Nový transformátor zaplatila německá nevládní organizace AWO (Arbeiterwohlfahrt). Na projektu návratu se dále podílely ORC (Office of Returns and Communities), Koordinační centrum pro Kosovo a Metohiji srbské vlády, ICMC (International Catholic Migration Commission), Mercy Corps, KFOR-CIMIC (KFOR Civil Military Cooperation) a IOM (International Organization for Migration). Tento rozsáhlý a nákladný podnik by nebyl vůbec zapotřebí, pokud by německý KFOR v roce 1999 ochránil obyvatele vesnice Novake v jejich domovech.        

           V polovině března 2003 se do Novak vrátila první 45-ti členná skupina utečenců. Muži a ženy byli provizorně ubytováni v budově bývalé školy. Tehdy je přijel osobně navštívit a podpořit biskup Artemije. 1. dubna  pak začaly stavební práce. Malé domky, které byly postaveny, jeden jako druhý, se však ani v nejmenším nedají srovnat s domy, o které Srbové přišli. Domky mají dvě místnosti, záchod, koupelničku a předsíňku. Jsou to spíše jakési chaty, kterým se v Srbsku říká „vikendica“. Do konce léta roku 2003 se do vesnice vrátilo přes sto původních obyvatel.

            Zásadní zlom nastal v roce 2004. 17. března vypukly na území Kosova násilnosti zaměřené proti nealbánským menšinám. Zničeno nebo poškozeno bylo 36 pravoslavných kostelů a klášterů a přes 700 domů patřících příslušníkům menšin. 19. března ráno zabránili vojáci německého KFORu početné skupině Albánců v proniknutí do vesnice.  Při střetu proti Albáncům použili slzný plyn a zábleskové granáty. Když Albánci zjistili, že jsou v početní nevýhodě, tak se stáhli. Poté němečtí vojáci Srbům opět nabídli, že je evakuují, tentokrát na základnu rakouského KFORu v Suve Rece. Srbové to po špatných zkušenostech z roku 1999 odmítli,  německý KFOR zůstal ve vesnici a zřídil zde kontrolní stanoviště. Události z roku 2004 způsobily, že počet obyvatel dočasně poklesl na 25. V roce 2005 se pak počet obyvatel pohyboval mezi 45-ti až 60-ti. Srbsko se snažilo obyvatele Novak všemožně podporovat. V březnu 2006 navštívili představitelé Národní kanceláře prezidenta republiky vesnice Novake a Smač (kde je situace podobná), obyvatelům předali 25 praček, ledniček a další potřebné věci do domácnosti a také potraviny. Ve vesnici Novake není žádná prodejna, takže zásobování potravinami není jednoduché. Zásobování tam funguje tak, že mladší obyvatelé, kteří mají auto, nakupují těm starším potraviny v okolí Prizrenu.

            Kvůli nedostatku pracovních příležitostí se vesnice začala opět vylidňovat. Před válkou zde nezaměstnanost téměř neznali. Mnoho mladých lidí pracovalo v podnicích a institucích v Prizrenu nebo Suve Rece. Nyní je bohužel vše jinak. Problémy jsou také s dostupností lékařské péče. Před šesti měsíci byla ve vesnici otevřena ordinace, srbští lékaři tam dojíždějí každé pondělí ze Štrpců, kromě nich tam ve čtvrtek dojíždějí i albánští lékaři. Nepřetržitá lékařská služba však ve vesnici chybí. Navrátilci jsou přitom ve věku, kdy lékařskou pomoc často potřebují. Pokud by došlo k nějakému naléhavému případu, mají obyvatelé k dispozici vozidlo rychlé záchranné služby. Dalším důvodem, proč Srbové vesnici opouštějí, jsou nejrůznější incidenty. V roce srpnu 2007 někdo poblíž vesnice založil požár, při kterém shořelo 16 hektarů lesa patřícího místním Srbům. Než dorazili hasiči, musel KFOR nasadit tři vrtulníky, aby vesnice nebyla ohrožena. 1. března 2008,  na pravoslavný svátek Všech svatých (srbsky „zadušnica“), se neznámé osoby pokusily ukrást i druhý zvon z místního kostela. Ve 14 hodin, právě když se obyvatelé Novák vrátili ze hřbitova, uslyšeli velkou ránu, jak jejich zvon dopadl na zem. Ihned se vydali zpět ke kostelu, ale zvon byl již pryč. Přivolali KFOR a policii, po 17 hodině se vojákům KFORu podařilo zvon několik set metrů od kostela nalézt. Pachatelé nebyli dopadeni.

            V současné době ve vesnici žije jen 26 navrátilců, většinou starších lidí. Ve vesnici již není ani jedno dítě, škola nefunguje. Albánci ze sousedních muslimských vesnic jsou trpěliví, vědí, že teď už se problém vyřeší sám.


                                                                                                                 Členové o.s. Přátelé Srbů na Kosovu

                                                                                                                                                   (15. června 2009)